Často si myslím, že já „oni (tj. ostatní maminky) by to měli vědět lépe“, nebo „není to trochu neslušné?“ nebo „nevěřím, že si myslí, že je to v pořádku“. Možná jsem byl vychován už jako rodič, kdy existovaly určité společenské milosti, které každý věděl, že se má řídit. Ale nyní se mnoho matek chová způsobem, který nemohu vždy tolerovat. Zde je deset způsobů, jak taktně zvládnout sociální interakce vašeho dítěte:
1. Etiketa večírku: Pokud je vaše dítě pozváno na dětskou narozeninovou oslavu, očekává se určitá reciprocita (zvláště pokud se večírku účastní vaše dítě). Pokud vás pozvou, měli byste pozvat je. Ano, vím, že někteří rodiče musí z finančních důvodů pořádat večírky malé, ale pokud je to tak, uspořádejte párty na svém dvorku nebo ve sklepě. Děti chtějí jen běhat a bavit se.
Odpovězte na pozvánky na párty co nejdříve. Bez potvrzení se neukazujte – pokud nevíte, zda to zvládnete, dejte jim vědět co nejdříve. Rodiče pořádající párty nevědí, kolik společenských tašek vyrobit atd. Pokud potvrdíte, že přijdete, přijďte! Pokud nastane nějaká nouzová situace, zavolejte druhému rodiči a dejte mu vědět co nejdříve. Navíc, pokud je vaše dítě pozváno na večírek, neznamená to, že se ho mohou zúčastnit i všichni jeho sourozenci. Pozvánka je pro dítě, jehož jméno je na obálce. Pokud se jedná o elektronickou pozvánku zaslanou na email rodiče, ujasněte si, které dítě nebo děti se musí zúčastnit.
Pokud se vaše dítě účastní narozeninové oslavy, neukazujte se s prázdnou. Očekává se dar (pokud místo toho nepožadujete dary charitativní organizaci). Existuje mnoho dárků pod 5 dolarů, se kterými jsou děti spokojené. Projděte si dolarový obchod jako poslední možnost.
2. Etiketa playdate: Termíny hraní musí být také splaceny. Pokud nemůžete uspořádat rande ve svém domě, jděte do parku.
Pokud se vás jiná maminka zeptá, zda chcete rande na hraní, hned se s ní vraťte. Nenechávejte je viset a přemítat, jestli ano nebo ne. Pokud neznáte svůj rozvrh, řekněte jim to.
Pokud máte malé dítě, vždy mu nabídněte, že zůstanete na rande, zvláště pokud má vaše dítě separační úzkost nebo pokud víte, že může být „hrstka“.
3. Etiketa na hřišti: Mladší děti musí mít na hřišti přítomen rodič nebo opatrovník. Pokud vaše dítě potřebuje pomoc s vybavením, měl by pomoci rodič nebo pečovatel, nikoli ostatní maminky nebo tatínkové. Viděl jsem, jak někteří rodiče a chůvy nechávají děti řádit na hřišti, zatímco oni sedí a mluví do mobilu a úplně ignorují, co se děje. Jednou na hřišti v krytém nákupním centru s námi seděl chlapec 15 minut (dala jsem mu svačinu, protože si ji vyžádal) a chůva nikde. Neměl jsem ponětí, komu ten chlapec patřil, ale nakonec si chlapce přišla vyzvednout mladá dívka, která vypadala trapně. Bylo to dost malé hřiště na to, že kdyby tam byla, viděla by ho s námi (myslím, že měla nějaké nákupy – ehm!)
4. Nepomlouvejte ostatní děti s jinými matkami. Drby jsou úplně mylné, ať už se týkají kohokoli. Pokud máte skutečný problém s určitým dítětem, zavolejte přímo jeho matce a proberte to. Nikdo jiný o problému nemusí vědět ani slyšet.
5. Neříkejte ostatním matkám, jak mají vychovávat své děti. Pokud máte problém s jiným dítětem a je potřeba na to upozornit jeho matku, udělejte to taktně. To, co funguje u jednoho dítěte, nemusí nutně fungovat u jiného dítěte, takže vynechejte část toho, jak to budete zvládat vy nebo co děláte se svým dítětem. Nepoučujte ostatní maminky o tom, jak prosazujete pravidla, jak po nich požadujete, aby jedly atd. Drtivá většina matek tam venku dělá naprosto adekvátní práci při výchově svých dětí. Pokud vám opravdu nejde o blaho dítěte, neangažujte se.
6. Nekomentujte fyzický vzhled jiného dítěte. Je to zdravý rozum, ne? Pro některé lidi zřejmě ne. Nekomentujte, jak je jiné dítě vysoké, jak je jiné dítě nízké, jak je dítě těžké nebo hubené atd. Je velká šance, že pokud je dítě velmi velké nebo velmi malé, může to být něco, na co je matka a/nebo dítě citlivé. Vaše komentáře pouze konstatují to, co je zřejmé a vedou k rozpakům nebo zraněným pocitům. Nech si to pro sebe!
7. Neukázněte ostatní děti. Pokud jste v parku nebo v oblasti, kde si hraje mnoho dětí, a dítě dělá něco, co zjevně není správné, snažte se najít jeho matku a probrat to. Pokud druhou maminku nenajdete, přistupte hezky k dítěti a řekněte „Miláčku, můj syn/dcera nemá rád, když tlačíš, můžeš k nim být trochu šetrnější?“ nebo „Moje dítě právě dostalo to kolo k Vánocům a ještě není připraveno nechat na něm jezdit někoho jiného.“ Ve skutečnosti jsem byl v parku, když jedno dítě začalo jezdit na kole jiného dítěte a matka majitele kola křičela: „TO NENÍ VAŠE KOLO, SEZNI!“ Při jiné příležitosti jsem slyšel, jak jedna matka řekla dítěti (ne jejímu) „je třeba se naučit, jak se podělit“, matka dítěte tam jen seděla a nad tím komentářem zvedla obočí. Vím, že jsou chvíle, kdy si přejete, aby matka dítěte provedla určité kroky, ale to vám nedává právo tyto kroky za ně podniknout.
8. Neukázněte své vlastní dítě před ostatními dětmi (nebo rodiči). Ano, vím, že jsou chvíle, kdy musíte svému dítěti říct, aby přestalo něco dělat, ale kdykoli je to možné, odtáhněte ho stranou a šeptem mu to řekněte. Neustálé křičení nebo napomínání na své dítě na veřejnosti může dát ostatním dětem „licenci“ dělat totéž. To může vést k tomu, že ostatní děti spolu s vašimi nebo jinými rodiči označí vaše dítě za výtržníka. Další možností pro méně naléhavé záležitosti je vznést je a probrat je, až budete sami doma. Také neoznamujte ostatním, že je vaše dítě uzemněné nebo „v potížích“. Pokud je uzemnění součástí vaší disciplíny, jednoduše řekněte ostatním, že to vaše dítě ten den nezvládne.
9. Nechlubte se. Doba. Pokud se vás někdo zeptá na úspěch vašeho dítěte, odpovězte upřímně a nepřikrášlovejte. Uvědomuji si, že rodiče (a prarodiče) mají pocit, že si zasloužili vychloubání, ale je to nepříjemné a ostatní rodiče a děti se kvůli tomu cítí méněcenní. To je vlastně jeden z důvodů, proč ostatní děti nemusí chtít chodit s vašimi. Úspěchy vašeho dítěte budou stát samy o sobě. Naučte své dítě, aby se nechlubilo…bude respektováno, pokud nebude neustále zpívat vlastní chválu.
Stejně tak se nechlubte ostatním rodičům se všemi večírky, schůzkami nebo zábavnými věcmi, které vaše dítě dělá nebo bude dělat. Naučte své dítě nemluvit o schůzkách nebo večírcích s ostatními dětmi. Pokud dítě, se kterým mluví, není pozváno, vede to k ublíženým pocitům – nikdo nemá rád, když je opomenut. Bolí to nejen dítě, ale i matku.
10. Pokud jde vaše dítě do kina, na koupaliště nebo kamkoli jinam, kde je vstup zpoplatněný (i když ho pozve jiné dítě), pošlete mu dost peněz na pokrytí vstupného a možná i svačiny. Pokud se nejedná o večírek, nepředpokládejte, že náklady pokryje druhý rodič. Mohou peníze odmítnout, ale vždy musíte nabídnout.