V určité čtvrti města žil Starý Neviditelný Muž. Jeho jméno neznal nikdo, ale každý ho znal jako starého, ošuntěného muže, který se vždy potloukal po ulicích s hlavou shrbenou a pořád mluvil sám pro sebe. Lidé se mu obvykle vyhýbali, obávajíc se možného nebezpečí, které by snad mohl přinést. Nikdy nevstoupil do obchodu a nikdy neseděl v kavárně, ale všichni věděli, že už tu dlouho bydlí.
Jednoho dne zmatek v sousedství vzbudila zpráva, že byl Starý Neviditelný Muž unesen. Lidé byli zmateni a znepokojeni tímto zvratem. Policie začala pátrat po únosci, ale nebylo moc naděje na to, že starý muž byl nalezen včas. Naštěstí se však Setkali s mužem, který měl o unesení svědky. Mluvil o bílé dodávce, kterou viděl parkovat u sousedova domu. Díky této pozitivní zprávě se policie pustila do pátrání.
Po několika dnech se náhle objevil Starý Neviditelný Muž a narovnal si své záda. Jeho oči vypadaly jinak. Zdaly se být jasnější a lesklejší, než když lidé naposledy viděli jeho obličej. Lidé se ptali na to, co se mu stalo, ale starý muž se jen usmál a řekl jediné slovo: „Oči.“ To bylo vše, co mu lidé slyšeli říkat.
Ale co tím Starý Neviditelný Muž myslel? Jak se jeho oči staly jasné a lesklejší? Pro mnohé to byla záhada, ale ti, kteří ho dobře znali, věděli, že se v něm něco změnilo. Měli pocit, že se starý muž stal víc soustředěným a vztahoval se k lidem kolem sebe s větší pozorností.
Později se ukázalo, že byl opravdu unesen, ale unesači ho neublížili. Chtěli od něj získat jeho schopnost vidět jasně a vnímat věci, které byly obyčejným lidem skryty. Starýmu muži se podařilo uniknout a vrátit se domů, kde se rozhlédl kolem sebe s novými očima. Byl schopen vidět spoustu věcí, které byly skryté ostatním lidem, a mohl tak pomoci lidem v jeho okolí.
Oči Starého Neviditelného Muže se staly pro okolí legendou a lidé začali hledat jeho pomoc, když si nevěděli rady v obtížných situacích. Starý muž se stal užitečným a důvěryhodným členem komunity, který mohl pomoci tam, kde ostatní nedokázali.
Příběh Starého Neviditelného Muže je dokonalým příkladem toho, že v nás může vzniknout schopnost vidět víc, když nás to nutí prožívat náročné situace. Proto bychom se měli snažit vidět věci z různých úhlů pohledu, a tak si zachovat otevřenou mysl. Příběh očí, které vidí víc, nám takto připomíná, že nic není nemožné, pokud máme sílu v sobě.