Mnoho studentů jógy vzhlíží k Pataňdžalimu jako k otci jógy – nicméně Pataňdžali byl mudrc, který sestavil jógové sútry a čerpal z různých myšlenek o józe, které existovaly dříve, jako je Ashtanga nebo osmidílná cesta. Užitečnější je dívat se na Pataňdžaliho a jeho učení jako na bránu ke starším, starodávnějším naukám.
Starověké texty nám říkají, že původním zakladatelem jógové vize nebo filozofie byl Hiranyagarbha, což v sanskrtu znamená zlaté embryo. Nejvýrazněji je to uvedeno v Bhagavadgítě, která je nejdůležitějším textem Mahábháraty.
Podle určitých linií je hlavním žákem Hiranyagarbhy mudrc Vasishta, který je zodpovědný za jógu Vasishta, která je údajně jedním z největších písem napsaných o filozofii jógy.
Jóga Vasishta přebírá myšlenky z filozofie jógy, filozofie samkhya, filozofie džinismu, buddhismu a védánty. Text je diskursem mezi Vasishtou a Rámou a říká se, že byl napsán před Rámajánou. Říká se také, že je to jeden z nejdůležitějších písem souvisejících s jógou.
Existuje konkrétní víra, že pouhým recitováním veršů z jógy Vasishta lze dosáhnout duchovního osvícení.
Dialogem knihy je Ráma jako duchovní hledač na své cestě k dosažení osvícení, když mluví s velkým osvíceným mudrcem Vasishtou. Čtením rozhovoru člověk čte i přímou cestu k pravdě.
Velmi důležitý koncept – Vairágja v sanskrtu – neboli odpoutanost se používá jako výchozí bod pro vysvětlení filozofie.
Jóga Vasishta popisuje sedm stupňů k osvícení. První je Subheccha neboli touha po pravdě. Druhým je Vicarana neboli správný dotaz. Třetí je Tanumanasa neboli zpomalení mentálních aktivit. Čtvrtým je sattvapatti neboli dosažení pravdy. Pátá je asamsakti, kde jogín plní své povinnosti nebo dharmy bez jakéhokoli pocitu připoutanosti k nim nebo očekávání od nich. Šestá je Padartha Abhavana, kde jogín všude vidí Brahman a jednotu. Nakonec jogín dosáhne Turiya neboli trvalého Samádhi neboli osvícení
Nyní se vracíme k zakladateli jógy a někteří říkají, že starověké texty – Védy, Upanišady a tak dále označují Hiranyagarbhu jako samotného Boha.
V Rigvédě je Hiranyagarbha popsán jako Bůh bohů a zmiňuje se o tom, že není nikdo, kdo by ho přijal. Starověká písma ho také označují jako Brahman neboli duši vesmíru.